Jdi na obsah Jdi na menu
 


Filtry Cokin

Když jsem si kupoval digitální zrcadlovku, nepředpokládal jsem, že je to první, ale nikoliv poslední investice, kterou budu muset pro "lovy beze zbraní" obětovat. Jejím pořízením se však spustil všem fotografickým nadšencům známý kolotoč nakupování dalšího příslušenství, bez něhož bych fotit "ani nemohl" a bez něhož by "nepředstavitelně trpěla" už pořízená technika a materiál. Mám na mysli různé ofukovací balónky, hadříky a štětečky z mikrovlákna, silikonové brnění pro fotoaparát, zbytečně velkou brašnu, jak říká moje drahá polovička, do níž se zase podle mě beztak téměř nic nevejde, fotografické rukavice, kdyby venku fičel severák, a mapu s busolou, abych nezbloudil.

Teprve po dvou měsících strávených u počítače, v podivování se nad tím, že ta obloha, která "včera přece byla modrá, když jsem ji fotil", je tady úplně bílá a každá druhá fotka k zahození, jsem pochopil, že to, bez čeho se neobejdu především, jsou filtry na objektiv. Otázka zněla: Jaké? Odpověď dal samotný objektiv, u něhož se přední ostřící člen otáčí - jde o setový objektiv Canon EF-S 18-55mm f/3.5-5.6, u něhož je poněkud nepraktické, že kdykoliv přeosObrazektří, otočí se i filtr a tím se polarizační nebo přechodový efekt změní. Těžko bych se asi loučil s automatickým zaostřováním a představa držení filtrů před objektivem mě také nepřipadala jako nejlepší. A tak jsem si pořídil systém Cokin.

PRAXE

Jde o systém čtvercových filtrů francouzského profesionálního fotografa Jeana Coquina. Přednostmi tohoto systému jsou: jednoduchost, rychlost a jistá všestrannost použití filtrů, které se dnes vyrábí v mnoha variacích a barevných provedeních s různým cílem užití. Pro výběr existují čtyři různé velikosti filtrů, které jsou označovány jako A série / P série / Z-Pro a X-Pro profesionální série. Podle toho, jak filtry Cokin ovlivňují snímanou scénu (případně upravují barevné podání), dají se rozdělit do několika základních skupin:

Polarizační filtry

Nepochybně jsou těmi nejdůležitějšími. Je možné vybírat mezi lineárním a cirkulárním polarizačním filtrem (pro autofokus). Jejich použití má za cíl odstranění polarizovaných paprsků světla (paprsky, které kmitají v jiné rovině než paprsky zdroje). Ty tvoří většinou různé odlesky (ve výkladních skříních, na hladině vodní plochy atd.). Jejich použití je nejúčinnější v 90° úhlu k paprskům světelného zdroje. Efekt polarizačních filtrů způsobí znatelné ztmavení oblohy a mnohem lépe prokreslí mraky. V přírodě se tedy bez polarizačního filtru téměř neobejdete a cirkulární polarizační filtr je asi nejpoužívanějším filtrem vůbec.

Šedé přechodové filtry

Jejich užití se stává aktuálním v situaci, kdy je obloha příliš jasná vůči zbytku scény. Pak existují dvě možnosti - relativně dobře "vyvedená" obloha a příliš tmavý zbytek scény anebo správně podaná scéna v dolní části a doslova "vybělená" obloha. Zde jsou výhody systému Cokin evidentní. S kroužkovým filtrem lze měnit výšku začátku přechodu jen velmi obtížně, kdežto s Cokinem si vše nastavíme podle potřeby (i když to vyžaduje také jistou dávku cviku, aby efekt nebyl "přetažený" přes horizont do dolní tmavé části obrazu).

Barevné přechodové filtry

Tato skupina filtrů plní jednak funkci vyrovnání jasu (stejně jako šedé přechodové) a navíc i scénu zabarví. Můžeme tak dosáhnout zajímavých efektů, exotického, retro, případně jiného vyznění fotografie. Je jen na nás a na naší fantazii, jak s filtry naložíme, jak je třeba i zkombinujeme, na druhé straně ale, je třeba už dobrého odhadu a jistých zkušeností k jejich použití v terénu. Časem si člověk vytvoří svůj "vlastní styl použití".

Šedé neutrální filtry

Tyto filtry jsou stejnoměrně šedé po celé ploše. Jejich nasazení je typické v situaci, kdy je scéna přejasněná (nebezpečí přepalů) anebo potřebujeme co nejdelší snímací čas (třeba na vodopády nebo jiné kontrastní obrazy, kdy je velký rozdíl mezi světlem a stíny). Filtr ztmaví scénu, a my tak můžeme použít při expozici delší časy, když už ISO "nestačí".

Barevné filtry

V rámci této skupiny se asi nejvíce používají tzv. oteplující filtry. Barevné podání scény se při jejich užití dosti výrazně mění. Často se uvádí, že řadu věcí lze u fotografií softwarově dohnat, ale řekl bych, že efekty těchto filtrů nikoliv. Užití barevných filtrů je však už velmi specifické a má velké nároky na schopnosti fotografa a jeho záměry.

Jak se filtry používají

Filtry jsou vyrobeny z organického skla CR-39 (o němž jsem se na internetu dozvěděl pouze to, že se z něj vyrábí i oční čočky) a všeobecně se tvrdí, že nejsou nijak zvlášť odolné proti poškrábání. Proto překvapí, že se dodávají v plastových krabičkách, o jejichž hrany se při manipulaci mohou poměrně snadno znehodnotit. Jedinou možností je sehnat si náhradu v podobě vypolstrované tobolky stejného rozměru, jaObrazekký je filtr, případně být značně opatrný při jejich používání (v praxi téměř nemožné).

Druhá nepříjemná věc, která mne překvapila, je ta, že při použití ohniska 18 mm se v rozích fotografií objeví nejen vinětace, ale přímo okraje samotného držáku filtrů (jde pouze o typ A, u typu série P jsem žádný problém nezaznamenal). Při focení je tedy zapotřebí dopředu počítat nejen s ořezem, ale i s tím, že některou ze stran fotografie nebude možné na 100% využít!

Třetí nepříjemná zpráva je, že polarizační filtr tu a tam vypadne! Ano, během běžné manipulace a poté v důsledku gravitace - většinou na zem nebo do vody. Budete-li mít štěstí, pak do trávy. Nejste-li dětmi štěstěny, pak se bude filtr kutálet třeba před americkým velvyslancem, jak mi to vyprávěl jeden známý, který tyto filtry rovněž používá, ale uvažuje o jejich náhradě za filtry jiného výrobce (příteli se však neotáčí přední člen objektivu).

Poslední, mnou zatím neověřenou zprávou, která se často objevuje v různých internetových diskusích, je, že filtry Cokin nejsou naprosto neutrální a nemají anti-reflexní vrstvu - tedy občas se na fotografii objeví odraz světelného zdroje, který hraje všemi duhovými barvami anebo obloha obsahuje jakési pravidelné vertikální pruhy a je poseta zrnem, aniž by ISO přesáhlo hodnotu 200. U šedých přechodových filtrů pak k barevnému nádechu (většinou do červena) není zapotřebí ani zvlášť silného slunečního zdroje. Kvalita antireflexních vrstev však bývá určující pro hodnocení kvality samotného filtru, jelikož vrsObrazektvy mají zabránit vzniku nežádoucích odlesků se 100% účinností. Tento požadavek však splňují beze zbytku, jak se zdá, až dražší filtry skleněné.

 Výrobce nabízí také tzv. modulovou sluneční clonu, která slouží k odstranění rušivých reflexů, vnikajích do objektivu. Výhodou je právě její modulová stavba. Pro širokoúhlé objektivy stačí jeden díl stavebnice, pro základní objektiv dva a pro teleobjektivy tři díly sluneční clony Modular hood.

Objevují se i různá doporučení, jak situaci kolem světelných reflexů vyřešit "kompromisem". Například koupit držáky Cokin P a vlastní přechodové filtry nahradit filtry výrobce HiTech (nebo Lee) pro formát Cokin P (udává se použití od 83 do 85 mm šířky).

 

Samotné použití filtrů v praxi je velmi jednoduché, a to je předností celého systému, polarizační (A 164) je nasazený v podstatě trvale, pro velké světelné rozdíly mezi oblohou a zemí bohatě vystačím s šedým přechodovým A 120, 121 a s modrým A 122 (manželka je z té nepřirozené modře naprosto nadšena!). Žádné efektové prozatím nevyužívám a nijak mi nescházejí. Častou chybou v počátcích používání polarizačního filtru bylo jeho nastavení (otočení) na "plný výkon". Má radost neznala mezí, když se mi podařilo z blankytně modré oblohy vykouzlit téměř černou, ale i zde platí "všeho s mírou". Fotky takto vylepšené pak bývaly většinou jen k vyhození. Další výhodou systému Cokin je možnost filtry růzObrazekným způsobem kombinovat - do jednoho držáku se vejde polarizační filtr a kupříkladu dva další filtry přechodové.

Krom toho je možné použít spojovací kroužek A nebo P tak, aby bylo možné držáky filtrů A nebo P zdvojit, a používat současně až 5 filtrů! Kombinace a varianty jsou také poměrně široké (viz obrázek) a jsou dovedeny téměř k dokonalosti. Tak například adaptery A i P nabízejí možnost nasunout filtry řady A, které již máte do držáku řady P (platí pro ohniskové vzdálenosti 35 mm a větší).

ZÁVĚR

S používáním filtrů je třeba se "sžít", chvíli to trvá, ale život bez polarizačního filtru při toulkách přírodou si už nedokážu představit. Je na objektivu nasazen téměř trvale. Je velmi pravděpodobné, že časem přejdu na jiný systém - z některých výše uvedených důvodů - pro začátky ve fotografii je však systém Cokin, podle mého zdání, tím nejlepším řešením. Odpověď na otázku v úvodu: zda pořídit "filtry Cokin pro amatéra (jako jsem já)", je tedy kladná, ale časem asi každý objeví i některá proti, jejichž význam přijde ke slovu v čase, kdy ten který uživatel přestane chtít dělat kompromisy.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

OLYMPUS E-520 a COKIN

(Aleš Tomčík, 13. 6. 2010 22:02)

Domnívám se, podle uvedených parametrů, že k vinětaci by docházet nemělo (respektive jen k nepatrné), ale v dnešní době by neměl být problém buďto zboží vyzkoušet osobně v kamenném obchodě anebo doma (koupíte-li přes internet) - v tom druhém případě jej můžete do 14 dnů vrátit bez udání důvodů (s přiloženým dopisem, jímž odstoupíte od smlouvy)... Myslím, že řada lidí takto postupuje, není-li si jistá, a nedostane-li se jim rady přímo od výrobce či dodavatele - v případě "Cokin" je oficiálním dodavatelem: http://www.lightq.cz/

OLYMPUS E-520 a COKIN

(Miloš, 7. 6. 2010 16:26)

Na fotoaparát OLYMPUS E 520 a objektiv ZUIKO DIGITAL 14-54 mm f 2,8-3,5 II bych si chtěl pořídit "systém COKIN" držák a přechodové filtry. Objektiv má závit o průměru 67 mm. Moje otázky zní: Je pro mne vhodný systém P s filtry 85 mm? Nebude docházet k vinětaci? Děkuji za odpověď. Miloš.

Cokin cpl P164

(Aleš Tomčík, 28. 1. 2010 18:44)

Nevím, jak u Vás, ale polarizák bez problémů přeleze přes horní (nebo dolní?) zarážku držáku, zvláště u řady A je to markantní, u řady P drží jen o trochu lépe. Vypadne lehce při otáčení v držáku, chvíli jde ztuha, chvíli volně, zse ztuha a pak: HOP! Někdy se také stane, že otáčením polarizáku v držáku povolím závit samotného držáku a odpadne to celé :) Když závit držáku zase pevně utáhnu, mám problémy jej povolit :) Řešením je být neustále ve střehu anebo být šikovnějším, než jsem já (což není, přiznávám, zase takový problém...)

Cokin cpl P164

(Ondra, 15. 1. 2010 12:55)

Zdravím, včera jsem si do své výbavy dokoupil polarizák P164 a jak jsem se dočetl v této diskusi, setkali jste se také s tím, že někomu z vás vypadnul z držáku. Rád bych se v rámci prevence zeptal jak se to může stát? Zkusil jsem ho do držáku a jediný směr, kterým lze pohybovat filtrem je rotačn. Navíc samotné vsunutí cpl do první pozice držáku(člen instalovaný nejblíže objektivu) je celkem obtížné a jeho vypadnutí nelze snadno docílit. Proto se ptám, při jaké manipulaci se vám stalo, že vypadl? Díky za info
Ondra

Tamron versus Canon

(Aleš Tomčík, 8. 4. 2008 10:28)

Snad si mohu dovolit říci osobní zkušenost, aniž by z toho vznikl "flame war" jako tomu bývalo v dobách, kdy byly níže jmenované skla (Canon, Tamron) uvedeny na trh. Měl jsem v ruce na ozkoušení všechny: Canon 16-35 USM I i II a Tamron 17-50, ba dokonce verzi Canon 16-35 II USM ve dvou exemplářích doma, kde jsem si mohl nafotit srovnávací snímky proti knihovně. Tamron (možná to byl horší kousek a taky jsem ho vrátil poštou zpět) byl neskutečně měkký na 2,8. V dalším však ostrostí oba Canony nepatrně nechával za sebou. Aby ovšem zaostřil a správně spolupracoval s tělem, musel jsem mu "nabídnout" hranu k ostřícímu bodu daleko přesněji, než Canonu, jinak si zoomoval sem a tam. Na cloně 2,8 to bylo markantní. Canony měly trochu měkčí rohy (na všech clonách v podstatě)a mezi sebou se lišily obě verze vždy tak, že na jedné cloně byl lepší první a na druhé cloně druhý. Naprosto mě však zklamala verze USM II na cloně 2,8 - je to měkkejš, že mu není rovno. Kupoval jsem od dvou prodejců, z nichž každý měl full frame, a jejich fotky byly o něco malinko ostřejší, než u mně na cropu 1,6. Mudrovali jsme společně jestli je to tím cropem (?), ale nakonec jsem koupil Canon 16-35 I USM, který v testech nijak zvlášť nevynikal, ale to, co předvedl v praxi, mě přesvědčilo. Jsem nejen jeho šťastným majitelem, ale šťasten jsem i proto, že skončilo příšerné období hledání, testování a pochyb. Konečně fotím... :)

Add Tamron vs Canon

(Ars, 31. 10. 2007 18:26)

Zdravím, úvodem děkuji za článek ke Cokin filtrům. Aktuálně řeším problém s filtry a rozhoduji se mezi klasickými filtry a Cokin filtry. Je pravda, že Cokin jsou relativně levné a velmi flexibilní. Ale o tom teď nechci psát.
K Vašemu výběru objektivu. Sám vlastním již nějakou dobu Canon 17-40/4L. Bohužel nemám porovnání s "konkurenčním" Tamronem. Ale myslím, že tento objektiv za aktuální cenu (aby nedošlo k nedorozuměním - mám na mysli cenu bazarovou - více níže) podává velmi dobré výsledky. Rozhodně plusem pro Canon je vynikající rychlost ostření, lepší mechanická odolnost a stavba (kov x plast, vysunující se objektiv u Tamronu - vetší šance na zanesení špíny do objektivu) a lepší výsledky s chromatickou aberací.
U Tamronu je naopak výhodou, a asi největším plusem spolu s cenou, nižší světelnost, lepší ostrost (MTF charakteristika jedna z nejlepších v dané kategorii) a větší ohniskový rozsah. Naopak nevýhoda je, že v nejde použít na full-frame.
K ceně - já jsem kupoval objektiv přes inzerát spolu s tělem (stáří v té době cca 3 měsíce). V té době úspora cca 1/4 oproti nákupu nového zboží. Nákupem přes "bazar" se dá docela dost peněz ušetřit a dají se koupit objektivy, které by si člověk nové nekoupil. Ale rozhodně bych se vyvaroval dobírkám atp. Nejlépe si vše pečlivě osobně prohlédnout. V současné době se bazarový C 17-40/4L pohybuje kolem 16-18 tisíc, což myslím není špatné.
A vesměs se připojuji k názoru Petra - Canon ke Canonu. Současná nabídka Canonu je velmi široká.
Dilema s 16-35 I a 16-35 II bych řešil za předpokladu, že by jste v boucnu plánoval přechod na full-frame, nebo pokud máte dostatek financí, tak si jej kupte. Ale jinak myslím, že na "cropu" stejnou práci velmi dobře zastane 17-40 a za ušetřené peníze si ještě můžete koupit tele, nebo blesk...

S pozdravem a přáním dobrého výběru Jan Vojtěch

Tamron vs Canon 17-40 vs Canon 16-35

(Aleš Tomčík, 29. 10. 2007 0:03)

Zkus na stránkách http://www.the-digital-picture.com porovnat Tamron 17-50 s Canonem 17-40 L-řady a zjistíš, že je Tamron v obrazové kvalitě lepší! U širokých objektivů je beztak řada parametrů téměř "stejná", ostření je víceméně "podobné", světelnost se využije v závislosti na tom, co fotíš (hodí se, ale 90 procent času se beztak cloní), takže ve srovnání Tamron vs C17-40 by byla volba jasná: pro Tamron! (cena dvojnásobně nižší, 2,8 se hodí, o něco lepší obrazová kvalita) - (u C17-40 je plusem kvalita provedení a ostření - tím samozřejmě neříkám, že je to nekvalitní objektiv!).
Horší je ale rozhodování pro C16-35 USM I nebo II. První varianta je známá reflexy v protisvětle a stále je tu relativně vysoká cena - jinak je to objektiv vynikající kvality (měl jsem ho mnohokrát půjčený :)! C16-35 USM II prostě nemá podle recenzí chybu - ale ta cena (4x dražší, než Tamron) a velikost filtru 82mm taky nic moc.
Takže Tamron :):):)?

Canon EF 17-40 mm

(Petr, 3. 9. 2007 12:54)

Já jsem zastáncem toho, že ke Canonu patří Canon, i když setový objektiv Canon, který se stále pro mě z nepochopitelných důvodů prodává k vynikajícím zrcadlovkám řady EOS, asi předčí i skla z brýlí po pradědečkovi (tím nechci urazit majitelé tohoto objektivu, protože je to sklo, se kterým každý víceméně začíná a kdo dokáže kvalitně zpracovávat RAW formát, může i u tohoto skla zůstat), ale pak je třeba jít dál. Ale pokud bych měl volit zda vzít světelnější Tamron, nebo za stejnou cenu méně světelnější Canon, tak bych volil Canon, už jenom proto, že "L" ková řada je podle mého názoru TOP mezi všemi objektivy. Docela by mě zajímal názor i dalších čtenářů, čemu by dali přednost. Zdraví Petr.

Jsi-li krajinář rozený, raději skleněný!

(Aleš Tomčík Petrovi, 28. 8. 2007 17:40)

Naštěstí se mi "Coquin" ještě neodporoučel na zem tolikrát a v takovém úhlu, že by se s ním pak dala fotit jen abstraktní fotografie - až bude mít takové bojové šrámy, jen uspíší nákup nového objektivu :) + kvalitního skleněného sklíčka... Jinak se domnívám, že zazubený okraj je tam pro kombinované použití s přechodovým filtrem, kdy už nemůže s polarizákem otáčet přední část držáku (otáčel by se i přechoďák), a tak po nastavení přechodového filtru můžu ještě samostatně manipulovat s polarizačním filtrem - třeba nehtem...
...mimochodem, poradí mi někdo, zda si mám pořídit Canon EF 17-40 mm f/4 L USM anebo Tamron SP AF 17-50 mm F/2,8 XR Di II? ... :)

Polarizační filtr

(Petr, 28. 8. 2007 12:00)

Dotaz: kolikrát Ti již vypadl polarizační filtr fy Cookin z držáku? Mně zatím jen 3x a to filtr používám už celé dva roky? Víš k čemu je u filtru ten zazubený okraj? Já myslel, že je to kuli otáčení filtru, aby se za něj dalo zabrat nehtem, ale v Yosemitském parku, když mně polarizák vypadl a skákal mezi nohama Japončíků jsem přišel na to, že díky zazubení lépe zdolává překážky při kutálení se po zemi. Pokud by někdo ale chtěl filtr jiný než Cookin, třeba na našroubování, připraví se o mnoho zážitků právě při nahánění filtru po zemi. Takže moje volba mezi filtry - Cookin!

k článku

(Aleš Tomčík, 24. 8. 2007 0:20)

Nechci vířit zbytečné polemiky, ale slýchám kolem sebe, že Cokin a Kood vyjdou ve výsledné kvalitě v podstatě nastejno(?). Že záleží hlavně na tom, kdo a jak fotí... :) Jinak na http://www.rudiklier.dphoto.com/ máte pěkné fotky!

článek

(rudiklier.com, 23. 8. 2007 6:32)

Pekny clanek ;o) nedavno jsem si poridil alternativu "MF" od KOOD a namuzu si stezovat :-)